Rodí sa v hlave dlho, predlho... ale s neutuchajúcou vášňou, priamo posadlosťou pre tento materiál. V každej volnej chvílke premýšlam nad svojím ľanovým projektom... Dnes, cestou do práce, som sa zaoberala myšlienkou, že sa spýtam AI, ako mám utkat jemné a poddajné plátno na odev:
Tohle je nádherné téma, protože většina lidí dnes zná len jen jako průmyslově vyráběnou látku, ale historické domácí plátno se po utkání ještě dlouho "vychovávalo". Právě díky tomu byly staré lněné košile často měkčí než nový kupovaný len.
1. Vyváření plátna
Po utkaní bývalo plátno stále plné:
- zbytků pektinů,
- rostlinných vosků,
- mastnoty z předení,
- nečistot z výroby.
Proto se vyvářelo v louhu.
Tradiční recept
Nejčastěji:
- dřevěný popel (buk, habr),
- horká voda.
Vznikl slabý zásaditý louh.
Plátno se:
- vložilo do nádoby,
- přelilo louhem,
- několik hodin zahřívalo.
Poté následovalo důkladné máchání.
Dnes lze použít:
- prací sodu,
- marseillské mýdlo,
- jemné mýdlové vločky.
2. Bělení na trávníku
Tohle je stará evropská technologie.
Plátno se:
- rozprostřelo na trávu,
- rosilo vodou,
- nechalo na slunci.
Cyklus se opakoval celé týdny.
Docházelo k:
- přirozenému bělení,
- rozkladu zbytkových pektinů,
- změkčení vláken.
Právě odtud pochází název "bělidla".
3. Valchování
To byla revoluce v měkkosti.
Co je valcha?
Ne ta na praní.
Valcha byla vodním kolem poháněná stoupa nebo kladivo.
Plátno se:
- navlhčilo,
- složilo,
- dlouhé hodiny bylo stlačováno a tlouklo se do něj.
Vlákna se:
- zplošťovala,
- změkčovala,
- zhutňovala.
Výsledkem byla mnohem příjemnější tkanina.
Ve střední Evropě existovaly speciální plátenické valchy.
4. Mlácení plátna
Tohle je technika, která se dá napodobit doma.
Po vysušení se plátno:
- navinulo na dřevěný válec,
- tlouklo se dřevěnými palicemi,
- nebo se protahovalo mezi hladkými trámy.
Účelem nebylo látku poškodit.
Naopak.
Lněná vlákna se lámala jen mikroskopicky na povrchu a stala se mnohem poddajnější.
5. Manglování
Možná znáš staré mangly z prádelen.
U lnu měly obrovský význam.
Plátno se:
- navinulo na válec,
- zatížilo těžkou deskou,
- dlouho se válcovalo.
Výsledkem bylo:
- změkčení,
- vyhlazení,
- jemný lesk.
Mnoho historických svátečních košil získalo svůj typický vzhled právě manglováním.
6. Tajemství starých hospodyní
Len se nikdy nenechal "odpočívat" složený ve skříni.
Používal se.
Pral se.
Mačkal se.
Žehlil se.
Po desítkách těchto cyklů se z tuhého plátna stávala látka téměř hedvábného omaku.
Proto se často dědily:
- košile,
- povlaky,
- ubrusy.
Staré kusy byly ceněné právě kvůli měkkosti.
Jak bych postupoval u tvého ručně tkaného plátna
Pokud bych měl utkaný kus z vlastnoručně zpracovaného lnu:
První etapa
- vyprat na 60–70 °C,
- mýdlo nebo soda,
- důkladně vymáchat.
Druhá etapa
- mokré plátno několikrát silně promnout,
- kroutit,
- mačkat,
- přehýbat.
Třetí etapa
- usušit venku na slunci.
Čtvrtá etapa
- navlhčit rozprašovačem,
- přežehlit nebo projet manglem.
Pátá etapa
- celý cyklus 3–5× zopakovat.
U ručně předeného lnu bývá rozdíl po pátém cyklu opravdu dramatický.
Ještě jedna zajímavost: archeologové a textilní restaurátoři potvrzují, že nejjemnější historické lněné tkaniny nebyly nutně utkány z jemnější příze než dnešní len. Jejich mimořádná měkkost vznikla hlavně desítkami let používání, praní, valchování a manglování. Právě proto má starý rodinný len tak jedinečný omak, který se novým látkám jen těžko napodobuje.
Ok, ok, pomerne zaujímavé podnety k ďalším úvahám. Ukladám si ich sem k ďalšiemi štúdiu. A teraz priložiť ruky k činom!
